Naše dubnová cesta po černomořském pobřeží

01.05.2016 21:35

Naše dny v Bulharsku se povážlivě krátí a tak jsme se rozhodli se na poslední chvíli vydat na bulharské pobřeží Černého moře a podívat se do míst, která jsme ještě nepoznali. Ačkoli byl začátek dubna letos nádherný a teploty se i v Sofii šplhaly denně téměř ke třicítce, konec dubna, kdy mají děti ve škole prázdniny, si pro nás nachystal počasí mnohem studenější. Den před odjezdem jsme ještě pořád váhali, ale nakonec jsme vyrazili směr Sozopol

 

Cesta ze Sofie do Sozopolu je parádní, až do Burgasu po krásné dálnici, zbylých cca 30 km po silnici spojující přímořská letoviska, kde se jede také bez výrazného zpomalení, protože prakticky všude jsou mimoúrovňové křižovatky a obcím se vyhýbá. Takže cesta sakumprásk trvala 4 hodiny. 

 

Sozopol - za návštěvu stojí staré město s úzkými dlážděnými uličkami a starými domy. V některých z nich jsou restaurace s dechberoucím výhledem na moře. V místním malém přístavu kotví menší lodě a v sezóně je možné si objednat výlet buď některou z loděk nebo je tam i “ferry boat”, která jezdí pravidelně několikrát denně do Nesebaru. Mimo staré město je Sozopol plný menších i větších hotelů a resortů. 

My jsme byli na konci dubna ubytovaní v Art complexu Anel a musím říct, že krásnější místo těžko najdete. Komplex má několik domů mírně pochybné architektonické hodnoty, v každém z nich několik pokojů nebo apartmánů. Ale prostředí vážně stojí za to. Kromě velkého bazénu je přímo u moře přírodní koupací jezírko, taková kouzelná laguna, krásně upravené trávníky zdobí desítky soch, mezi skalami je obrovitánské pískoviště a výhledy jak z restaurace, tak z jednotlivých domů jsou nádherné. V hotelové restauraci se velmi dobře najíte.

Ale hotel sám je na skále, takže na písečnou pláž musíte zajet kousek dál. Sozopol jich má několik. Na severu jsou u pláže duny a lesík, žádné hotely, musí se tam dojet z většiny míst autem. V dubnu to tam vypadalo dost depresivně - plážové bary byly polorozebrané, vypadalo to, že co jim kam upadlo, tam to nechali, nic moc hezkého. Ale dovedu si představit, že když to dají dohromady, může to být hezké místo. Menší pláž je taky hned u starého města a o kus dál směrem na jih velká písečná pláž. V okolí ale určitě doporučuji spíš zajet ještě trochu dál na jih - mezi vesničkou Dyuni a resortem St. Thomas leží rezervace Blatoto Alepu, území močálů oddělených od moře písečnými dunami. Pláž je tady úplně bez hotelů, dlouhatánská a nádherná s jemňoučkým pískem a miliardou mušlí (v létě už to možná bude všechno vysbíráno.) … MAPA 

Primorsko, Ropotamo a Beglik Tash - Primorsko bylo v dubnu trochu mrtvější než Sozopol, ale pořád se tady daly najít otevřené obchody a restaurace. Zajímavostí je, že všude myslí na českého turistu a nabídka je prakticky vždycky přeložená i do češtiny. CK Alexandria vypadá býti v Primorsku (velmi) doma. 

My jsme v Primorsku navštívili tzv. severní pláž - je totiž na cestě na Beglik Tash. Krásná dlouhá a široká písečná pláž bez hotelů v okolí. Byli jsme na místě, kde do moře ústí malý potok a tvoří tam kouzelné zátočiny v písku a barva vody v moři je zbarvená sytě rezavou barvou. Kolem potoka se potulují vodní ptáci v celých hejnech, normální nádhera to je. 

Po cestě ze Sozopolu do Primorska leží přírodní rezervace Ropotamo. Hned za mostem, který přes řeku vede, můžete zaparkovat a po nově vybudovaných mostcích se projít přes močály do přístaviště, odkud je možné jet na loďce po řece až do ústí nebo na opačnou stranu. My jsme zase dorazili příliš brzy a všechno teprve připravovali na sezónu… Mapa, kde je přístaviště. 

 

O malý kousek dál je thrácká svatyně Beglik tash , která se nachází v místě, kde měl Todor ŽIvkov svoje privátní lovecké území, proto svatyně nebyla objevena a prozkoumána dříve a vědci se k ní dostali až v roce 2003. Autem se k ní dostanete celkem snadno. Pravděpodobně budete muset zaparkovat tam, kde končí asfaltová silnice a pokračovat cca 1 km budete muset pěšky. My jsme tam potkali auto, které neváhalo a vydalo se neohroženě dál po lesní cestě, takže jsme se opičili a dojeli až na palouk u svatyně…. Tam se vybírá symblické vstupné (1 BGN dítě, 2 BGN dospělý) a dostanete mapku s popisky. Ale svatyně je tak malinká (podle fotek jsme čekali něco většího), že vám bohatě stačí si prohlédnout ceduli, která je u vstupu a pak se jen orientovat podle nápisů přímo uvnitř.  Vstup kamkoli je možný podle vašeho svobodného uvážení stejně jako na většině jiných památných míst v Bulharsku. Mapa  (Pokud jste si tohle přečetli a připadá vám, že tam musíte jet, tak vás moc prosím - dejte tam paní v pokladně 4 BGN navíc za naše vstupné - když jsme tam přišli, zjistili jsme totiž, že nemáme ani leva v peněžence a bylo mi strašně trapně, protože nás tam přesto pustili. Děkuji za váš dobrý skutek předem!) 

 

Další naší krátkou zastávkou cestou na jih po pobřeží byl Kiten. Na konci dubna město duchů, absolutně nic otevřeno, občas někde nějaký dělník opravuje, natírá nebo utahuje. Funguje nula restaurací a jeden malinký obchůdek. K pobřeží jsme se buď nedostali, protože je zastavěno hotely nebo tam byly jen skály a skály a vlnolamy.  Ale výhledy krásné. Na jihu Kitenu je ale velká písčitá pláž, pravděpodobně jediná zde

 

Carevo - další z pobřežních letovisek plných hotelů. Skály jsou tady už docela dramatické, ale přeci jen tady mají písčitou pláž, ale je v porovnání se Sozopolem nebo Primorskem mnohem menší, zato je v zátoce s krásnými výhledy na okolní útesy. Na jednom z nich je městský park s křížem, vypadá to vážně romanticky. mapa

 

Pokud pokračujete z Careva dál na jih podél pobřeží, krajina se u Varvara a Ahtopolu výrazně změní. K moři se totiž svažují šťavnaté zelené louky a přímo do vody padají tmavé skály. Jedno z nejhezčích míst tady je Sinemorec, kde stojí za návštěvu ústí řeky Veleka - písečná duna tam vytváří velkou pláž se stejným jménem, kolem zelené kopce a u řeky rákosí a miliardy ptáků. Mají tam vybudovanou i malou naučnou stezku pro turisty, v létě to tam asi bude hodně navštěvované. My jsme tam na konci dubna byla opět úplně sami :-) mapa

 

Nesebar - letovisko, ležící 30 km od Burgasu směrem na sever a jižně od Slunečného pobřeží. Nové město je plné luxusních krásných hotelů a jeho zlaté písečné pláže vypadaly nádherně. My jsme vyrazili jen ne prohlídku starého města, které leží na poloostrově - dříve to prý byl ostrov, ale již velmi dávno jej obyvatelé spojili úzkou šíjí s pevninou. Dnes je na tomto “mostě” romantický dřevěný větrný mlýn. My jsme sem dojeli autem a parkoviště jsou k dispozici za rozumných 2 BGN na hodinu po obou stranách mostu. V létě tam ale asi bude problém zaparkovat.

Vstup do samotného starého města lemují pozůstatky opevnění. Podle historických pramenů byl Nesebar obydlen nejprve Thráky, pak Římany a velkého rozkvětu město zažilo v byzantské době, kdy se Konstantinopol (Istanbul) stal hlavním městem Římské říše. 

V dnešní době na tomto malém ostrově (je jen cca 850 m dlouhý a 350 m široký) najdete památky a vykopávky ze všech významných období. Nejvýrazněji na vás ale zapůsobí velké množství středověkých kostelů a kostelíků, které se vyznačují zajímavou výzdobou v podobě zdiva, na který byla v pruzích využita kombinace červených cihel a kamene. Mezi výrazné vnější dekorace zdejších církevních staveb patří také keramické glazované dílce vkládané do omítek nad okny a portály. Pokud byste se chtěli podívat jen do jednoho z nich, určitě doporučuji kostel Sv. Stefana. Postaven byl ve 11-14.století, z ulice nijak nevyniká, ale když vejdete dovnitř (dospělí 6 BGN, děti 3 BGN), najdete skvěle zachovalé fresky z konce 16. století s výjevy z bible jak v samotném kostele, tak v předsíni, ze které se do kostela vstupuje. Kromě nesčetných středověkých církevních památek je Nesebar současně městečkěm s neuvěřitelnou spletí úzkých dlážděných a kamenných uliček. Je zde zachováno údajně na 60 původních domů z období bulharského národního obrození, tedy z 19. století. Tyto domy poznáte podle kamenného přízemí s malými okny a dřevěného patra, které přes přízemí přerůstá do ulice na vysutých “verandách” a tím se uličky zdají ještě užší než ve skutečnosti jsou. Ačkoli jsme město navšívili na konci dubna (bylo to v sobotu), musím říci, že nás velice překvapilo, kolik turistů zde již v této době bylo. V létě tam musí být doslova narváno. Od roku 1983 je Nesebar právem na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

 

Pomorie - thrácká hrobka

Pomorie je další z přímořských letovisek, ale pláží už jsme měli dost a tak jsme se po cestě z Nesebaru zpět do Sofie zastavili jen u téhle thrácké svatyně. Je přímo u cesty z Pomorie do Burgasu a směrovku nepřehlédnete. Asi 200 metrů pojedete po dost strašné betonové silničce až se dostanete mezi vinohrady a ToyToy. Tam stojí budka, ve které sedí mladík, který celé dny (v dubnu marně) čeká na návštěvníky. Myslím, že ten den jsme byli jediní. Zaplatili jsme 3 BGN za dospělého, 2 BGN za dítě, dostali jsme informační letáček a mladík nás zavedl do hrobky, kde vedl sáhodlouhý výklad nejen o hrobce, ale i historii Pomorie a širého okolí. Po téměř půl hodině jsme ho museli násilím přerušit, protože už se začínal opakovat :-) Každopádně hrobka/svatyně je to parádní. Pochází z mnohem mladšího období (2-4. století našeho letopočtu) než jiná thrácká místa, která jsme měli dosud možnost v Bulharsku navštívit, a je zvláštní si uvědomit, že v té době už tady byla římská a byzatská kultura a nějak koexistovala s tou thráckou. Hrobka je jako některé jiné v Bulharsku (Kazanlak a okolí, Starosel) zabudovaná v umělém pahorku, má kruhový tvar a uprostřed je dutý sloup, uvnitř kterého bylo schodiště, pomocí kterého se stavitelé dostávali nahoru na klenbu, aby ji byli schopni postavit. Uvnitř to vypadá jako v houbě postavené z kombinace cihel a kamene, ke kruhové komoře vede dlouhý tunel a v komoře samotné je 5 nik, do kterých údajně ukládali urny s popelem zesnulých. Pravděpodobně to nebyla jen hrobka, ale odehrávaly se tady i nějaké rituály. Bulharští vědci si lámou hlavu, proč jednotlivé thrácké hrobky nejsou stejné ani podobné, ale každá je úplně jiná. Jedním z vysvětlení je, že právě ten fakt, že se liší, že je to místo odlišné od jiných, bylo tím pravým důvodem a součástí stvebního plánu.

 

Užijte si bulahrské černomořské pobřeží! Je krásné.

 

Vyhledávání